Omyly o drogách

Omyly o drogách

   Zde zmiňuji některé omyly o drogách rozšířené ve společnosti, u kterých považuji za nutné vyjasnit skutečnou situaci...

"Psychická závislost je daleko méně závažná, než závislost fyzická." - Naprosto absurdní výrok. Psychická závislost se projevuje nutkavou touhou k opakovanému užívání drogy a ztrátou zájmu o cokoliv jiného. Psychicky závislý uživatel pak užívá drogu znova a znova, a to i přes její negativní účinky a i přes všechny problémy, které mu život s drogou přináší. Takový člověk pak klidně prodá všechen svůj majetek, všechny věci, které pro něj byly důležité, a to jenom proto, aby sehnal peníze na drogy. Klidně opustí svoji rodinu i přátele, nechá školy, práce i veškerých koníčků, protože žádná z těchto věcí už ho nezajímá - droga se stala přednější. Bez ní má těžké deprese, je nervózní, podrážděný, o nic co s drogou nesouvisí nemá zájem. Kvůli ní krade, prostituuje se, klidně by kvůli další dávce i zabil. Psychicky závislý člověk tedy může skončit úplně stejně špatně, jako člověk, který je na drogách závislý fyzicky a bere je dál aby mu nebylo zle, aby mohl ráno vstát z postele a aby mohl alespoň trochu normálně fungovat. Většina uživatelů pervitinu nebo kokainu je na těchto drogách závislá právě psychicky. 

"Alkohol je poměrně bezpečná měkká droga, jinak by přece nebyla legální..." - Alkohol je, a vždy byl tvrdá droga. Těžce závislé alkoholiky může potkat stejný osud jako "feťáky". Alkohol (stejně jako nikotin) je často podceňovaný právě kvůli své legalitě. Tyto nápoje jsou však legální v podstatě jen díky silnému kulturnímu zařazení - zejména měkkého alkoholu jako je víno nebo pivo - v Evropě a tedy díky jeho "příležitostnému obřadnímu užívání". Je také pravda, že pravidelné pití malého množství alkoholu dospělému člověku neuškodí (naopak je spíše zdraví prospěšné). Ne všechny alkoholické nápoje jsou však legální (např. absint je nebo byl v některých zemích nelegální). Mimochodem faktem zůstává i to, že státy mají z produkce alkoholu (i tabáku a výrobků obsahujících kofein) zisky. Ostatní legální drogy si svoji legalitu vysloužily malou účinností nebo svým léčebným či průmyslovým využitím. Nicméně je stále platný fakt, že alkohol je daleko nebezpečnější než některé nelegální drogy (např. marihuana, LSD nebo lysohlávky) a že tabák je přibližně stejně návykový, jako heroin.   

"Zneužívání léků na předpis není zase tolik riskantní, jelikož se jedná o léky, které člověku pomáhají, a ne o drogy." - Zde musím zopakovat, že téměř všechny známé pouliční drogy (extáze, LSD, heroin atd.) byly původně vyvinuty jako léky a také se za tímto účelem nějakou dobu používaly, než byly označeny za nebezpečné látky a zakázány. A některé dnes používané léky k těmto drogám nemají daleko - účinky jsou podobné, návykovost a rizika zneužívání taktéž. Takže ať už jsou tyto drogy nazývány nebo používány jakkoli, mohou být stejně nebezpečné, jako ilegální amfetaminy nebo opiáty. Jako příklad můžeme uvést morfin, subutex, diazepam, alprazolam, flunitrazepam nebo ritalin. 

"Na marihuaně člověk nemůže být závislý - vlastně to ani není droga, marihuana je úplně neškodná." - Marihuana, ať už společnost chce nebo ne, splňuje všechny podmínky pro to, aby mohla být nazývána drogou. Mění lidské vnímání, chování a celkový stav, její užívání je zdraví škodlivé a uživatel marihuany si na ní MŮŽE VYPĚSTOVAT ZÁVISLOST. Ač může mít tato droga léčebné účinky, škodlivých účinků (např. na plíce a mozek) má mnohem více a mnoho lidí to poznalo na vlastní kůži - proto je výrok o její neškodnosti naprosto nesmyslný, jelikož toho bylo o její škodlivosti zjištěno poměrně dost. A i když marihuana v mnoha případech závislost nepřivozuje, a pokud ano, je poměrně snadné se jí zbavit, pořád to závislost je a některým lidem přináší řadu problémů a sami se jí zbavit nedokáží. Marihuana je často co se týče škodlivosti a návykovosti srovnávaná s pervitinem, heroinem a podobnými drogami: ano je pravda, že marihuana je daleko méně nebezpečná než tyto drogy, dokonce i méně než alkohol, ale to jsou koneckonců všechny měkké drogy - právě proto se drogy na "měkké" a "tvrdé" rozdělují. Pokud bychom chtěli marihuanu srovnávat např. s pervitinem co se týče návykovosti, dospěli bychom k něčemu takovému: z 50ti lidí, kteří pravidelně užívají marihuanu jich 40 vede normální spokojený život, marihuana jim přivozuje zanedbatelné nebo žádné problémy, užívání marihuany na nich není na první pohled vůbec znát a vpřípadě potřeby by s užíváním této drogy mohli přestat prakticky ze dne na den. Ale 10 z těchto 50ti lidí má kvůli kouření trávy řadu jak sociálních, tak zdravotních problémů a ač by chtěli, nedokáží s konzumací marihuany sami přestat a vyhledávají odbornou pomoc. V případě pervitinu je poměr problémových a bezproblémových uživatelů přesně opačný: pětina všech uživatelů nemá s perníkem větší problémy, ale ten zbytek je lidově řečeno s prominutím v prdeli. Dále: v případě marihuany se psychické i fyzické abstinenční příznaky projevují jen pár dní, maximálně týden a ač mohou být poměrně nepříjemné, s trochou silné vůle se dají přečkat a problémy nastávají až v případě, kdy se uživateli vrací "chutě" a nutkání k opětovnému užití marihuany, které nedokáže ovládat. V tom případě závislému obvykle pomůže určitá doba odborného poradenství v nějakém centru pro drogové závislosti a takřka každému se touto cestou podaří s marihuanou skoncovat nadobro. Jen málokdy poté zůstává stopa ve formě depresí apod. Stejná situace nastává u pervitinu možná jen v prvních fázích pravidelného užívání - postupem času se "absťáky" zhoršují až do nesnesitelných psychických stavů, které se "nedají vydržet" a nutí uživatele k okamžitému obstarání další dávky. Léčba závislosti je v tomhle případě velmi obtížná: často se stává že i když se uživatel z nejhorší závislosti vyléčí, chutě mu zůstanou a bojuje s nimi až do konce života (proto se často říká, že se závislost na pervitinu nedá vyléčit). Řada těchto uživatelů své chutě nezvládne a k pervitinu se po určité době zase vrací. V souvislosti s marihuanou (např. na nemoci) také umírá daleko méně lidí a daleko méně vznikají za jejího přičinění psychózy, než je tomu v případě pervitinu. I když je tedy mezi marihuanou a pervitinem co se návykovosti i škodlivosti týče poměrně znatelný rozdíl, v žádném případě to neznamená, že marihuana škodlivá a návyková není. Někteří lidé považují marihuanu za jednu z nejnebezpečnějších drog právě proto, že se (často i vinou samotných lidí) tváří jako naprosto neškodná forma zábavy, i když opak může být mnohdy pravdou.

Pozn.: Čísla uvedená v tomto článku jsou pouze autorův laický odhad - nevychází z žádné odborné statistiky.